Spolu mimo školu je dvou a půl denní pobytová akce připravená ve spolupráci OS Mimoni a pedagogů GPdC Tábor. Cílem pobytu je umožnit žákům lépe se adaptovat na prostředí nové školy, seznámit se s novými spolužáky, třídním učitelem a vyučujícími ve třídě.

Hodnocení účastníků

Co Ti osobně kurz nového přinesl a čím si překvapil/a sám sebe?

Adaptační kurz mi přinesl sblížení se spolužáky (i učiteli). Překvapila jsem sebe sama ve vytrvalosti ve sbírání míčků

Sára Č.

To, že jsme se dokázali všichni uvolnit a bavit se, jako bychom se znali už od malička.

Tereza

Bála jsem se, že nezapadnu do třídy, ale adapťák nás dokázal stmelit tak, že všechny obavy jsou pryč.

Ája

Tvůj nejsilnější zážitek z adaptačního kurzu?

Bavila mě hra se svíčkama a Bum-bácball. Pak ještě shazování kolíků. (Chutnalo mi tady v jídelně).

Kája

Shazování kolíků a snídaně se zavázanýma očima.

Tomáš

Spoustu nových informací, chování, povahy. Jak funguje třída jako kolektiv v různých situacích.

Hynek

Co Ti adaptační kurz prozradil o Tvé nové třídě?

Lépe jsem poznal své spolužáky, poznal jsem (alespoň trochu), kdo jaký je. Zjistil jsem, že jsou přátelští a fajn.

David

Že nikdo není takový, jak vypadá na pohled.

Radim

Myslím, že budeme dobrá parta, už jsme dobrá parta. Myslím, že už i dokážeme říct silné, ale i slabé stránky toho druhého a dokážeme je využít (hra SEDM)

Anonym

Co Ti na adaptačním kurzu nesedlo, nezajímalo, nebavilo a příště by si to rozhodně vypustil?

Asi nebyla žádná věc, která by m+ nebavila, pouze bych nějak oživila karaoke, například nějakou scénkou, básničkou.....

Vláďa R.

Moc běhat, celý den běhat. Záchod smrdí. Nebavilo mi ty pyramidy.

Nikola (pozn. není české národnosti)

Některé bloky byly moc dlouhé a ke konci nudné. Více osobního volna.

Vojtěch

Zpráva o stavu duše studentů třídy 1.B Gymnázia Pierra de Coubertina

Zkoumání I.

Psalo se 8. září 2014. Snad úplně obyčejný den, až na třídu 1.B GPdC. Všichni, tedy našich 21 žáků třídy 1.B, stáli plni očekávání, co se bude dít. Přijíždí autobus a my se vydáváme směr Hlavatce.

Byli jsme příjemně překvapeni. Pěkné ubytování, krásná okolní příroda, a navíc obloha zalitá sluncem. Co více jsme si mohli přát! A to byl pouze začátek.....

Program nabitý různými seznamovacími, sportovními a hlavně prožitkovými aktivitami. Některé byly rozděleny na skupinové, jiné byly určeny pro celou třídu. Všichni jsme se poznali, nikdo se necítil sám a nezůstal neprozkoumán. Takže víme o všech všechno. Od rodiny, přes kamarády, známé, koníčky malé i velké koně, akvarijní rybičky, myši, křečky, dvě ovce a několik různých ras psů. Tím, že o sobě víme snad už vše, stala se z nás faktická třída 1.B.

Do zkoumání jsme zapojili i naše budoucí pedagogy. Zpočátku se nám zdáli úplně strašidelní. Snad se už také odmaskovali. Doufáme, že nám příště i oni specifikují své koníčky. Zkoumání jejich duše bude také stále pokračovat.

Co bychom doporučili našim následovníkům? Myslete na svůj žaludek a vezměte si s sebou malou „sváču“. Mezi obědem obědem ve školní jídelně a pobytem v Hlavatcích uplyne několik hodin a váš žaludek by se nemohl dožít těch krásných prožitků a té spousty legrace. A to by byla velká škoda!

Velký podíl na přípravě těchto tří krásně strávených dnů měli Papa, David a Jirka. Jim patří veliký DÍK.

Třída 1.B a tř. prof. Miroslava Prachařová