Aktivní dovolená pro rodiny ve stanovém táboře na Malé Hané. V letošním roce byla akce naplněna v rekordním čase – za 4 hodiny po otevření akce pro přihlášení. S těmi, co to stihli, se těšíme v létě na viděnou.
RoH je týdenní pobyt ve stanové základně tzv. „na zelené louce“. Navazuje na tradici táborů, které se již několik desetiletí na této základně konají. Použijeme-li moderní terminologii, jedná se vlastně o outdoorovou akci přizpůsobenou kategorii rodičů a dětí (zejména s ohledem na věkovou kategorii dětí – tj. děti od 2 let věku). „Outdoor“ znamená především omezení civilizačních výdobytků na minimum. Více informací o RoH na http://rodinnehry.wz.cz/.
Jaké byly RoH 2013?
Letos se sešlo na táboře na Malé Hané 25 rodičů, 34 dětí, 7 lektorů, dvě kuchařky a jedna jejich pomocnice. Počasí nám opět přálo, letos dokonce chvílemi „až moc“. Bylo vedro… a pot z nás jenom lil :-).
Tábor začínal v Javoříčku… kam nakonec „naštěstí“ trefili opravdu všichni. V Javoříčských jeskyních jsme se seznámili s našimi průvodci – Vodulkou, Větrulínou, Ohnivcem a Zemoušem – kteří reprezentovali jednotlivé živly a také s Paní Hory představitelkou moudra a dobra a Příšerákem, který byl lump (ale nikoliv nenapravitelný).
Malí i velcí táborníci si jako každoročně pobyt ve stanovém táboře náležitě užili. Níže pod fotografiemi si můžete přečíst hodnocení některých táborníků.
P.S. Jména bytostí dělala problémy všem (zejména dospělákům:-)…). V hodnoceních nechávám pojmenování postaviček zcela záměrně bez korektur. Tak to totiž celý týden bylo :-). Děti naštěstí mají paměť MNOHEM lepší než dospělí a tak lektory či své rodiče vždy neprodleně opravily.
Kronika ke stažení je zde.
Hodnocení účastníků
Byl jsme požádán napsat hodnocení letošních jubilejních dvacátých Rodinných her. Abych byl upřímný, zápasím s myšlenkou celé hry strhat a pošlapat, což by mohlo odradit některé případné zájemce o příští termín. Tím, doufám, bych prodloužil registrační okno na jeden celý den. Dokážete si představit tu pohodu zaregistrovat se na hry i v případě, že jste vzdáleni od internetu krutých pět hodin? Tímto otvírákem bych mohl klidně i skončit, říká vše podstatné. Ale já to neudělám. Neudělám to proto, jelikož by byla velká škoda nepodělit se o pocity a zážitky se všemi, kteří se nestihli zaregistrovat nebo to prošvihnou příští rok. Nejprve bych rád shrnul hlavní děj. Loňské loupežníky (rok 2012) nahradily živly ještě krutější – Větrolína co si hraje s větrem, Ohnivec, který stříká červeným sprayem bídné červy, Zemouš co potřebuje vysvobodit od dětí (neplést s tím idiotem z hradu) a Vodulína, která nás nechá klidně zmoknout na závěrečný večírek. Všemu tomu ale vévodil arciživel Příšerák, který se díky dětskému referendu vyhnul jisté krutokruté smrti přeběhnutím na tu správnou stranu, stranu dobra a lásky. Děj probíhal za asistence paní Hory, která si psala nějaké vzkazy na čelo. Čímž jsem zhruba shrnul hlavní obsazení i děj týdenních her. Nicméně vše nebylo tak růžové a idilické. Umřela nám totiž holčička, která si neuklízela hračky, ještě, že měla schopného bráchu. Dále musely být odborně zneškodneny tři zmutované hovínkové bakterie, které se začaly nekontrolovatelně množit. Režie her byla vskutku profesionální, organizátoři, zřejmě za účelem aktivnějšího zapojení rodičů, přidali dokonce paralelní děj zaměstnávající dospělé uklízením zvratků svých ratolestí. Takže o zábavu a dobrodružství opravdu nebylo nouze. Pokud bych si dovolil srovnat letošní hry s loňskými, tak musím upřímně napsat, že letos to prostě nemělo chybu. Program byl méně našláplý, což nám umožnilo daleko více se koncentrovat, bylo-li to možné, na řešení jednotlivých úkolů. Úkolů, které byly v naprosté většině zábavné a vtipné. Ocenil jsem, že jsme se nedělili na muže a ženy jako loni, jelikož to vytvářelo jisté pnutí a zavánělo to sexismem. Zejména pokud ženy vyhrávaly. Výborné byly šifry či sportovní akce, u kterých jsem se tradičně zranil. Krásné počasí nás nutilo přidat v pitném režimu, což se také jistě v nemalé míře pozitivně odrazilo v pozitivním průběhu her. Závěrem bych si dovolil navrhnout přejmenovat ROH na UROH – Uzavřené Rodinné Hry. Registraci na následující klání bych uskutečnil vždy v průběhu stávajících her. Vyhnuli bychom se tak nepříjemnému pocitu z ledna, měsíce, kdy jde opravdu o hodně. Zatím mohu jen poradit všem potenciálním zájemcům: na konec ledna si neplánujte žádný pohřeb, porod či operaci, mohlo by vás to stát ROH! Ach jo :-)
Vítek Latzel z Karlína
Ač bylo letošní vedro na táboře úmorné, hezky jsme si to užili. Byli jsme již po čtvrté a dobře víme, co to je, brodit se bahnem. Úvodní přivítání do tématiky tábora v jeskyních, mělo svou poetiku. Táborem nás provázely čtyři živly a zvláště ten vodní se všem líbil. Stačil i malý neprohlédnutelný Pepák.
Šifrování nám dospělým často zamotalo hlavu, ale společnými silami jsme to všechno nějak rozmotali. Zase jsme se příjemně vrátili do dětství při hře na jelena a hořícím míči. Letos jsem se poprvé odhodlala běžet noční orienťák, a byl to zážitek. Ztrácet se v temných lesích, lepší než nějaký thriller.
Marika a Matouš (5 let)
Rodinné hry jsou skvělou možností, jak strávit dovolenou s dětmi se zárukou, že se budou bavit skutečně všichni. Bohatý program pro děti i dospělé zajistí, že se nikdo nebude nudit, děti zažijí spousty zábavy a dobrodružství a rodiče budou mít navíc i chvilku klidu a pohody (ale platí to vlastně i obráceně – že rodiče zažijí spoustu zábavy a děti od nich budou mít na chvíli pokoj ;-)). Letošní ročník byl stejně skvělý jako loňský (náš první), i když letos jsem si asi přece jen užívala trochu víc vzhledem k tomu, že Aslan povyrostl a byl samostatnější. Moc se nám líbil úvod v krápníkové jeskyni, vodní hrátky, hra na chytání loupežníků, stavba totemu a šamanské tance, punkový hudební blok (a vůbec veškerá hudební produkce, letos navíc obohacená Pepíkem a jeho basou), poněkud morbidní leč poučné večerníčky atd. Mě osobně mile překvapil orientační běh, který jsem si nakonec moc užila i přes moji naprostou neschopnost práce s buzolou. Už teď se těšíme na příští rok! Marie Isaak